Pro lékaře

znovu uvádíme do provozu celotělový kostní denzitometr. Věnujte krátkou chvilku Vašeho drahocenného času našemu sdělení, zvláště pokud jste praktický lékař či ambulantní specialista v oboru interna, chirurgie, gynekologie, ortopedie, revmatologie, rehabilitace, neurologie, či zájemce o problematiku osteoporozy, její diagnostiku a terapii z jiného medicínského oboru. Jistě oceníte naší nesporně přínosnou diagnostickou metodu nyní dostupnou i v našem regionu.

proč kostní denzitometrie?

Protože osteoporoza je nesmírně společensky i medicínsky závažný problém a její včasná diagnostika a prevence představují klíč k eliminaci jejích fatálních dopadů. Osteoporozou dle statistiky trpí u nás 700-900 tisíc obyvatel,  z toho 2/3 žen. Celkově na následky umírá více žen, než na zhoubné nádory prsu a vaječníků dohromady.

etiologie, patofysiologie a diagnostika

dle dnešní definice je osteoporosa progredujícím systémovým onemocněním skeletu s patologicky vystupňovaným úbytkem kostní hmoty (její minerální i organické složky), porušenou architektonikou kostí-trámečky tenčí a řidší a se zvýšeným sklonem ke zlomeninám. Po bezpříznakovém období nastupuje bolest (hlavně zad), zvyšuje se riziko patol. fraktur, způsobených minimální zátěží (zakašlání, dosednutí), již ve středním věku přicházejí  fraktury zápěstí, okolo 65 let  kompresivní fraktury obratlových těl, po 75. roce fraktury proximálního konce femuru

Základní rozdělení osteoporozy je na primární a sekundární.

Primární osteopróza - nemá jednoznačně definovanou konkretní příčinu. Dělí se na postmenopauzální a senilní. Pro postmenopauzální osteoporozu je charakteristický věk 51 - 65 let, postihuje výrazněji kost trabekulární než kortikální, hlavním efiolog. faktorem je chybění estrogenů (event. androgenů u mužů) a hlavním typem zlomenin jsou kompresivní fraktury obratl. těla event. zápěstí. Dochází k vystuúňované resorbci kosti osteoblasty a stoupající koncentrace  Ca v séra snižuje sekrekci PTH. Senilní primární osteoproza je charakterizována věkem nad 65 let, poměr postižení ženy: muži je 2 : 1 (oproti 6 : 1 u postmenopauzální primární osteoporozy), postihuje trabekulární i kortikální kost. Nejčastějším typem zlomeniny jsou fraktury prox. konce femoru, event. humeru. Klasifikace  či spíše nomenkatura se jeví u obou typů primární osteoprózy (jak postmenopauzální, tak senilní) jako poněkud zavádějící, protože jako "primární" bývají označovány procey jejichž příčinu a genezi neznáme (idiopatické), avšak u obou typů primární osteoprózy je dominujícím faktorem dobře prozkoumaný deficit metabolického působení pohlavních hormonů. Na druhé straně však primární osteopróza nemá přesnědefinovanou jednu kondrétní příčinu. Při jejím vývoji hrají důležitou roli dvě skutečnosti:

                                                                1.) výchozí celkový objem kostní hmoty a její mineralizace, dosahující maxima kolem 25 let - tzv. peak bone mass, PBM - jež zůstavá dále 5 - 10 let stabilizována, poté zařčíná osteokaltická resorpce převyšovat osteoblastickou novotvorbu kostní hmoty (v prvních letech 0,5 % za rok u obou pohlaví), rovnováha kostní přestavby je až do smrti čím dál více vychýlena negativním směrem s významným urychlením úbytku po nástupu menopauzy (až 25 % za prvních 5 let po menopauze), event. akdropauzy. Z uvedeného vyplývá naprosto zásadní význam dostatečného přísunu Ca a vitamínu D (mléko, mléčné výrobky) a dostatečné pohybové aktivity u dětí, adolescentů jako primární prevence osteoprózy při vytvoření co největšího objemu kostní hmoty a její mineralizace (PBM) - později lze jakoukoli sekundární prevencí  či léčbou pouze zpomalovat úbytek. V této souvislostise jako alarmující jeví statistický údaj, že pouze 84 % mladích žen okolo 25 let mají normální kostní denzitu, tedy jejich PBM je adekvátní.

                                                                  2.) přítomnost rizikových faktorů osteoprózy, které se dělí na 3 skupiny, dle ovlivnitelnosti pacientem:

                                                                            a) RF pro rozvoj osteoprózy ovlifnitelné vlastními silami:
                                                                               - strava bohatá Ca (dospělí 1 - 1,5 g/den) a vitamín D (dospělí 400 - 800 IU/den
                                                                               - dostatečný pophyb, přiměřený věku a stavu pacienta
                                                                               - přiměřený pobyt na slunci (často zcela chybí u starších lidí)
                                                                               - přiměřená konzumace černé kávy (ne více než 2 šálky za den)
                                                                               - eliminace kouření
                                                                               - úprava nadbytečného přívodu bílkovin a Na (individuální)

                                                                             b) RF částečně ovlivnitelné pacientem (např. léčením):
                                                                                 - onemocnění GIT
                                                                                 - nesnášenlivost mléka a mléčných výrobků
                                                                                 - zvýšený odpad Ca do moči
                                                                                 - onemocnění a změny funkčního stavu žláz s vnitřní sekrecí (adnexectomie, meno-   či                                                                                    andro- pauza, DM)
                                                                                 - užívání některých léků (viz. výše), chirurgické zákroky na GIT
                                                                                 - civilizační vlivy - stress

                                                                            c) RF neovlivnitelné pacientem

                                                                                  - rasa - bílá a žlutá trpí více než černá
                                                                                  - začátek MP - časný nástup (před 45. rokem)
                                                                                   - štíhlá postava, gracilní skelet, nízká hmotnost (kriticky = BMI méně než 19 kg/m)
                                                                                   - zlomeniny po nepřiměřeně malém úrazu v osobní anamnéze
                                                                                   - OP zlomenina u matky

Sekundární  osteopróza vzniká jako následek jiného onemocnění, působením patofyziologických mechanismů víceméně specifických pro toto primární onemocnění (např. revmatoidní artritida). K sekundární osteopróze vedou nejčastějiendokrinní onemocnění (hypertyreóza, hyperparqatyreóza, hypogonasdismus, hyperkortikalismus), dědičná onemocnění (často spojená s hypogonadismem), diabetes mellitus, chronická onemocnění jater, ledvin, střev (malabsorpce, stavy po resekcích), dlouhodobá imobilizace, nádorová onemocnění, některé kalagenózy (zmiňováaná RA, SLE), mentální anorexie. Sekundární osteopróza může být také způsobena dlouhodobým užíváíním některých léků - glukokortikoidy (Prednison dlouhodobě přes 5 mg/den), některá antiepileptika (fenytoin), antacida obsahující Al, některá diuretika, imunosupresiva (MTX, cyklosporin A), Warfarin, Lighium, atd.